trúcěti sě, -ěju, -ie ipf.
o co narážet, vrážet do něčeho
Sr. trútiti, StčS otrúcěti sě
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
trúcěti sě, -ěju, -ieš sě ned. (oč)
vrážet, narážet na něco; tlačit se k čemu (?): trmácieše sě mezi jich rukama, a o dřvi sě trúcěje (
srov. trútiti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.